Do posledního dechu... Všechno nebo nic... Lepší holub na střeše... Hlavou proti zdi...

Štěstí je žít single ve vlastní pohádce

7. května 2018 v 19:44 | 77
"Žádné princezny nehledám! Prostě to byla jen pohádka pro děcka," říkal si sám pro sebe polohlasně princ, kterého víc než námluvy a ženění zajímali úplně jiné kratochvíle. O žádných princeznách z míst kam jezdí většinou nikdy neslyšel, ale všechny jeho příběhy se po vyslovení staly skutečností. Teprve nyní si začal uvědomovat, že by si měl dávat pozor na jazyk, protože nikdy neví, kdo zrovna poslouchá. "Ta malá všetečka zas někde něco vyzvonila, to jí už člověk nemůže říct ani pohádku," pokračoval v monologu, "už si s ní příště nebudu o ničem povídat"! Již dávno věděl, že být ve znamení raka neznamená být rodinný typ. Všechny ty horoskopy lhaly a on to tak nějak uvnitř celou dobu tušil. Teprve když úplně náhodou objevil pečlivě ukrytý prastarý horoskop psaný v dobách jeho dětství ještě na pergamenu. V tu chvíli pochopil tu touhu zažívat dobrodružství, kterou se v něm dvorní hvězdáři snažili celý ten čas uhasit. Ta malá jiskřička však v jeho srdci pořád doutnala. A když zjistil, že to všechno byl od astrologů jen jeden velký cílený podvod, z jiskřičky se stal plamínek, z plamínku oheň a pak spalující žár, který už nedokáže zastavit ani všechna voda světa. "Za dávných časů, ty princezny poslaly aspoň obraz a dneska ani to ne, hlavně aby byla ruka v rukávě!" Bouchl rukou do stolu, až to zadunělo. Nebylo to dlouho, co se o jeho přízeň ucházela už třetí "princezna" ze sousedství během posledního čtvrt roku. Ty co byly před tím už ani raději nepočítal. Vyklouzl potají do noci, procházel kolem fazolí, které ve skutečnosti fazolemi nebyly, natož aby rostly až do nebe. Žádný souboj s obrem nebude, drak v jeskyni taky není, tak na co jsou princové, když ne na draka? Najednou zatoužil být tím H. H. z pohádkové knihy, vydat se do světa, naplácat princezně na zadek, odmítnout půlku království, rozházet všechny zlaťáky a po každém prožitém dobrodružství si v klidu odpočinout na peci. Rozhodl se, že na tom místě kde mu pod oknem nesnesitelně zapáchala stoka už nebude dál žít. Opustil to podivné království a když byl dostatečně daleko to první písmeno H. rázem zmizelo a popravdě řečeno tam nikdy nemělo co dělat. Jaká to byla náhle změna zavítat do těch vzdálených krajů. Doma mu nechtěli sousedé půjčit ani uzdu od koníka, ale čím dál se vzdaloval, tím víc se mu otevíral svět příležitostí.
 


Komentáře

1 Eliss | Web | 7. května 2018 v 20:59 | Reagovat

Některé pohádky jsou fajn, zato jiné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama